Rozhovor s Vilémem Podešvou: Zadávání veřejných zakázek se zjednodušuje

Zdroj: investujeme.cz

Dne 16. července letošního roku nabyla účinnosti velká novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Odstraňuje zbytečnou administrativu a napravuje nedostatky, které Česku vytýkala Evropská komise. O hlavních změnách, které novela přinesla, jsme si povídali s advokátem Vilémem Podešvou z advokátní kanceláře Rowan Legal. 

V čem je novela tak zásadní?

Aktuální novela přináší komplexní revizi zákona, přičemž obsahuje více než 300 dílčích změn v zákoně. Jejím hlavním smyslem je odstranění nedostatků transpozice unijních směrnic, přičemž na tyto nedostatky opakovaně upozorňovala Evropská komise. Česká republika se tak vyhne možným sankcím ze strany kontrolních orgánů. Současně dochází ke zpřesnění některých ustanovení a k provedení změn, které povedou ke snížení administrativní zátěže na straně zadavatelů i dodavatelů, k odstranění nepřiměřené přísnosti některých pravidel, vyjasnění výkladových nejasností a v neposlední řadě také k odstranění legislativně technických nedostatků textu zákona, které se za 7 let jeho účinnosti projevily.

Od kdy novela začne platit, tedy na jaké zakázky budou podléhat novému znění zákona?

Upozorňujeme všechny zadavatele i dodavatele, že novela je účinná již od 16. července letošního roku. Dle přechodných ustanovení zákona se však řízení zahájená právě před tímto datem dokončí podle dosavadního znění zákona. Pokud však zadavatelé zahájili či zahájí zadávací řízení kdykoliv po 16. červenci 2023, tak se na zadávací řízení již použije úprava dle novely. Odlišnosti však nalezneme u dynamického nákupního systému, kdy část zákona nabude účinnosti později.

Jaké jsou nejvýznamnější změny pro dodavatele? Přináší nové povinnosti?

Zákon je po novele vstřícný jak vůči dodavatelům, tak vůči zadavatelům. Dodavatelé jistě uvítají možnost nepředkládat originály či úředně ověřené kopie bankovních záruk, pokud si toto zadavatel výslovně nevyhradí v zadávací dokumentaci. Zároveň dojde k odstranění nepřiměřené přísnosti v případech vyloučení, kdy kupříkladu v případě neprokázání poskytnutí jistoty musel zadavatel účastníka vždy vyloučit. Nyní má zadavatel pouze možnost přistoupit v takovém případě k vyloučení. Novinkou je i možnost plnění zakázky některým jiným členem téhož koncernu v případech, pokud si zadavatel vyhradí, že část plnění může být plněna pouze vybraným dodavatelem.

Co je nejvýznamnější změna z pohledu zadavatelů?

Za významnou změnu považujeme to, že zadavatelé mohou nově zakotvit v zadávací dokumentaci podmínku, že námitky proti zadávacím podmínkám lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání žádostí o účast či lhůty pro podání nabídek. Jedná se tak o institut ochrany zadavatele před často šikanózními námitkami podávanými účastníky těsně před koncem příslušné lhůty, jejichž hlavním cílem bylo zpravidla obstruovat zadávací řízení.

Případy nákupu cenného papíru nebo jiného investičního nástroje, obchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci, se nově vůbec nepovažují za veřejnou zakázku a zadavatelé tak nemusí realizovat zadávací řízení. V neposlední řadě mohou zadavatelé ze zadávacího řízení vyloučit i takové účastníky, u kterých získají podezření, že části nabídek připravovali ve vzájemné shodě.

Zkrátí se proces zadávacích řízení?

Nepředpokládáme citelné zkrácení procesu zadávacích řízení, avšak některé dílčí úpravy mohou znamenat mírné zkrácení zadávacích řízení v řádu dnů. Kupříkladu širší míra možnosti uvážení zadavatele při vylučování a odstranění předkládání originálů bankovních záruk může znamenat mírné zkrácení zadávacích řízení, ale především nebude nutné zahajovat nová zadávací řízení, vzhledem k pouhé možnosti vyloučit některé účastníky jen z formálních důvodů. Dalším prvkem urychlení může nepochybně být aplikace práva zadavatele, že od vybraného dodavatele nebude vyžadovat předložení originálu či úředně ověřených kopií dokladů vztahujících se ke kvalifikaci tohoto dodavatele.

Na druhou stranu jsou zde novinky například v podobě práva zadavatele na výhradu, že námitky proti zadávacím podmínkám lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání žádostí o účast či lhůty pro podání nabídek, přičemž pokud zadavatelé tohoto práva využijí, bude to směřovat naopak k prodloužení zadávacího řízení.

Co považujete za nejpodařenější?

Za podařený považujeme odklon zákonodárců od zbytečného formalismu, se kterým je zadávací řízení spojováno, kdy zákonodárci navázali na trend nastolený Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Konkrétně se toto projevuje například v opuštění nezbytnosti předkládat originály či úředně ověřené kopie o bankovní záruce, nebo v možnosti zpřístupnění dokumentace v elektronickém nástroji pro ÚOHS a zejména pak v právu zadavatele, že od vybraného dodavatele nemusí vyžadovat předložení originálu či úředně ověřených kopií dokladů vztahujících se ke kvalifikaci tohoto dodavatele.

Je naopak něco, co v praxi působí problémy, ale zákonodárci opomněli?

Zákon obsahuje některé instituty, u kterých i přes bohatou rozhodovací praxi ÚOHS či správních soudů zadavatelé často tápou, jak k nim správně přistoupit, přičemž některých z nich se novela nijak nedotkla. Typickými příklady může být aplikace institutu tzv. mimořádně nízké nabídkové ceny anebo sčítání předpokládaných hodnot veřejných zakázek u plnění, která spolu tvoří funkční celek.

Kdy bude možné pozorovat pozitivní efekty novely?

Pozitivní efekt novely bude možno pozorovat zejména u řízení zahájených po 16. červenci, tedy prakticky již nyní. Výbornou zprávou je však i možnost aplikace novelizovaného § 222 zákona týkajícího se změn závazku na vysoutěžené smlouvy prakticky ihned po nabytí účinnosti novely, bez ohledu na to, kdy bylo zahájeno zadávací řízení, které vedlo k uzavření předmětné smlouvy.

Lze očekávat, že se sníží množství podání směřovaných na ÚOHS?

Citelné snížení počtu podání směřovaných na ÚOHS neočekáváme. Navíc většinu rozhodnutí ÚOHS nyní tvoří rozhodnutí, kdy Úřad zahajuje správní řízení na základě vlastní iniciativy při kontrole uveřejňování u profilů zadavatelů. U těchto povinností přitom k žádným zásadním změnám nedošlo. Drobné snížení počtu podání směřovaných na ÚOHS nicméně může znamenat úprava § 258 odst. 2, který nově stanoví, že podnět k zahájení řízení z moci úřední, jenž podá stěžovatel, který zároveň podal návrh, avšak nesloužil kauci, se nevyřizuje. Pozitivem této úpravy je i eliminace často až šikanózních praktik některých dodavatelů, kteří tímto způsobem obstruovali zadávací řízení.

Na jaké trendy v oblasti veřejného zadávání se musí zadavatelé i dodavatelé do budoucna připravit?

Očekáváme ještě inovativnější a odvážnější formulace zadávacích podmínek ze strany zadavatelů, kdy nebude jediným parametrem hodnocení cena plnění, ale i další důležité prvky vycházející ze společenské odpovědnosti zadavatelů. Kupříkladu očekáváme větší využití prvků sociálně odpovědného veřejného zadávání a inovací a udržitelného zadávání, byť jsme si vědomi toho, že nově zadavatelé mají povinnost aplikovat zásady sociálně odpovědného zadávání a inovací pouze v případech, kdy je to vzhledem ke smyslu a účelu veřejné zakázky vhodné. Rovněž očekáváme větší důraz na centralizované, přičemž tato praxe může do budoucna vést ke znatelnému snížení výdajů z veřejných prostředků.

Český soutěžní úřad hrozí přísnými postihy proti dohodám mezi zaměstnavateli Tematická snídaně: Novela zákoníku práce 2023