Rowan Legal

Lidé často rutinně zveřejňují osobní údaje, aniž by si uvědomovali, o jak velký zásah do soukromí se jedná. Ochranu dat příliš neřeší, a když jsou zneužita, většinou nevědí, jak se bránit. Postupy dozorových úřadů se napříč Evropou liší a jednotný není ani systém sankcí.

Jasná pravidla, která budou platit pro všechny státy EU, nastavuje Obecné nařízení o ochraně osobních údajů nazývané GDPR. Legislativa začne být účinná od května. Pro firmy a veřejné instituce zavádí některé nové povinnosti, soukromé osoby zase získají v ochraně dat silnější postavení.

Rizika unikají pozornosti

Zneužívání citlivých údajů souvisí mimo jiné s tím, že si majitelé dat neuvědomují jejich hodnotu. „Lidé musí za den zvládnout ohromný příval informací a situací. Nemají kolikrát čas dělat věci jinak než rutinně. Často si tak ani neuvědomí, že jejich osobní údaje jsou zneužívány třeba jako platidlo,“ říká Miroslava Matoušová, expertka z Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Jako příklad uvádí internetové vyhledávače. Ty na první pohled nabízí své služby zdarma, ale ve skutečnosti to tak není. Vydělávají na informacích, které o uživatelích zaznamenají. „Funguje to stejně jako kdysi výměnné obchody. Uživatel platí svými daty, se kterými ten druhý naloží, jak uzná za vhodné. Poskytovatelé vydělávají na zadavatelích reklamy, ale i na tom, že informace o lidech analyzují a výsledky prodávají,“ popisuje Matoušová.

Využívání osobních údajů klientů pro vlastní podnikání a obchod je jednou z oblastí, které GDPR omezuje. Zákazníci, jejichž data slouží k obchodování, o tom budou muset být informováni a získají možnost to zastavit námitkou.

Cílem je mít o datech přehled

Nařízení si klade za cíl, aby lidé získali lepší přehled o tom, co se s jejich údaji děje, a věděli, kdo všechno k nim má přístup. Budou tak moci snáze zatrhnout zpracování, které je nějakým způsobem poškozuje nebo narušuje jejich soukromí.

Například zaměstnavatelé často monitorují pohyb svých pracovníků kamerami a tvrdí, že je to kvůli bezpečnosti. Nově budou muset dělat takzvaný balanční test. Ten vysvětlí, k čemu získané informace slouží a zda je zpracování opravdu nutné. „Prostor, který kamery snímají, by zaměstnavatelé měli omezit na nutné minimum, stejně jako dobu, po kterou uchovávají záznam,“ popisuje Michal Nulíček, specialista z advokátní kanceláře Rowan Legal.

Díky opatření by mělo být méně zpracovávaných údajů. Tím pádem se zmenší i zásah do soukromí. „Na ulici jsou lidé monitorováni v podstatě na každém metru čtverečním. Díky tomu je dnes veškerý jejich pohyb zpětně dohledatelný,“ popisuje problém Nulíček.

Celý článek najdete na: https://archiv.ihned.cz/c1-66062940-osobni-udaje-uz-nebudou-slouzit-jako-platidlo-za-poskytovane-sluzby


Chambers Europe 2018: Již počtvrté na špičce v TMT Miloš Olík: Praha je pro arbitráže ideálním místem